Informační stránky­ skupiny Pražské provincie Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů)


Stanoviště č. 1 PDF Tisk Email

Pekařský učedník ze Znojma

svklement_stanoviste01Milý příteli, ať už právě začínáš nebo končíš své putování Svatoklementskou stezkou, přeji Ti, aby Tě Tvá životní pouť zavedla až tam, kde se s člověkem, o kterém stezka vypráví, setkáš osobně. Ať Tě v životě, v práci i na cestách provází příklad a pomoc pekařského učedníka ze Znojma.

"Per aspera ad astra“ – „Přes obtíže ke hvězdám“.

Ani se tomu nechce věřit, ale kdysi ulicemi Znojma kráčel opravdový světec. Narodil se do česko-německé rodiny v nedalekých Tasovicích 26. prosince 1751. Jeho otec pocházel z Moravských Budějovic, matka byla původem z Tasovic. Při křtu dostal budoucí světec jméno Jan Hofbauer. Jako šestnáctiletý se začal učit pekařskému řemeslu u mistra Dobeše ve Znojmě. Byla to šťastná léta, ale Jan neměl klid, něco ho táhlo pryč. Ještě před uplynutím učňovské doby se vydal s kamarádem na pěší pouť do Říma. Po návratu v r. 1770 si našel práci v klášteře premonstrátů ve Znojmě – Louce. Netrvalo dlouho a Jan se svým kamarádem se opět vydává na cestu k jihu. V Itálii strávil půl roku jako poustevník a přijal jméno Klement. Vrací se jako jednadvacetiletý muž a vděčně přijímá možnost navštěvovat klášterní školu ojemských premonstrátů. Po opuštění kláštera v r. 1777 strávil opět nějaký čas jako poutník, poustevník a pekař. Klementovi bylo už skoro třicet let, když odešel do Vídně a našel si práci v pekařství „U železné hrušky“. Zvláštní shodou okolností získal finanční podporu a pustil se ve Vídni do studia teologie. Zde se spřátelil s českým rodákem Tadeášem Hýblem, se kterým v Římě r. 1784 společně vstoupili do řeholní kongregace redemptoristů a následující rok byli vysvěceni na kněze.
R. 1785 byli společně vysláni z Itálie dál do Evropy. Měli se pokusit o založení nového kláštera. V únoru r. 1787 se dostali až do Varšavy. Zde Klement přijímá duchovní správu v kostele sv. Benona a zakládá klášter. Brzy se stal vyhledávaným zpovědníkem, kazatelem a ochráncem chudých. V r. 1788 byl jmenován generálním vikářem redemptoristů působících mimo Itálii. Během svého působení ve Varšavě podnikal i daleké cesty po Evropě a usiloval o založení dalších klášterů pro spolubratry, kterých přibývalo. V roce 1808 však přišel náhlý zvrat. Jen pár měsíců poté, co Varšavu obsadila francouzská vojska, byli redemptoristé na rozkaz císaře Napoleona z města vyhnáni.
Sedmapadesátiletý Klement přišel o všechno, co v životě budoval. Vydal se na cestu do Vídně, kde znal několik přátel. Zde měl strávit ještě třináct let života. Pět let vypomáhal v duchovní správě, přičemž byl stále hlídán policií. V r. 1813 mu byl svěřen kostel sv. Voršily a Klement znovu nabral dech. Byl již opět známým zpovědníkem, kazatelem a duchovním rádcem. Měl kladný vliv na bohaté i chudé, na život kulturní i politický. Vykonal mnoho dobrého pro obyvatele Vídně i pro církev.
Klementův hlavní úkol, založit klášter redemptoristů mimo Itálii, však zůstával nesplněný. Jako člověk náš pekařský učedník ze Znojma proti světské moci nic nezmohl. Jeho pozemská pouť se ve Vídni uzavřela 15. března 1820. Jenže to nebyl konec. Když Klement prošel nebeskou branou, pohnuly se ledy. Již 19. dubna povolil rakouský císař František I. působení kongregace redemptoristů na svém území. V r. 1888 byl Klement prohlášen za blahoslaveného, r. 1909 za svatého, r. 1913 patronem spolků a tovaryšů a r. 1914 patronem Vídně.

 

Za podpory

Banner
Banner
Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj
Czech Chinese (Simplified) English French German Italian Polish Russian Spanish

Výběr z fotogalerie

P1010042-20
P1010195-1
P1010013-17
DSC_0278
rosice114
P8070626
Banner